Po kotníky mokrá, havraní vlas, na hodinky dívala se, že má jako čas!
Ani ryba ani rak, prostě jenom tak... jenom tak...
Hnusná, protivná, neskutečná škola!
... vlastně to tak ani není. Ve své škole jsem už týden a nevím, jestli mi chybí něco jiného než přátelé a oblíbení učitelé. Zato přesně vím, co přebývá - domácí úkoly.
Skutečně jsem nevěřila, že by se mě něco takového mohlo někdy týkat. (Veru, třeba ty můžeš vyprávět...) Ovšem pevně věřím, že jakmile se budu schopná řádně pohádat místním jazykem, taky to okašlu... :-))
Moje nejoblíbenější hodina je paradoxně asi Bible. Ne kvůli předmětu zkoumání, ale díky možnosti neřízené výměny názorů s vyučujícím a spolužáky, které (názory samozřejmě!), musím říct, jsou nadmíru zajímavé, protože jsem z holek jediná, kdo má jisté pochybnosti... a tolik milých kluků k porovnánání stanovisek... :-))
Prostě celá já. Snad jste nečekali něco jiného?
A pozdravujte první pětku, která vám přijde na lavici - já něco takového uvidím zase až za rok :-)
To abyste si nemysleli, že si jenom užívám... tohle poslouchám po nocích, když nemůžu spát...
Ehm, takže vážně píšeš domácí úkoly? :) Ne že bych se teď nesmála... :) Asi se Pánu Bohu nelíbilo, že je tady nepíšeš, tak tě poslal do Ameriky, aby ses to konečně naučila.. :)no nic, užívej si to.. :) tady žádný úkol, žádná pětka.. :)