Na památku.
Až mě i vítr vychýlí z mého směru a kůže jako papír se bude skládat do narůžovělých vějířků. A pak, pak ti s lehkým úsměv na rtech zanotuji, cos mi předčítal. A tvůj hrob odpoví tím stejným mlčením, jako předchozí léta...
Přece jen jsi měl pravdu. Nikdy na ni nezapomenu.
Já, jenž dávno do dna vypil života číši
A z knihy žití bílé vyrval listy
Řekl jsem drsným tónem
Bez konce, slečno, s oním půjde štěstí
Jenž bude vaším mužem
Však na strom zvadlý nepřipínám růži...
A z knihy žití bílé vyrval listy
Řekl jsem drsným tónem
Bez konce, slečno, s oním půjde štěstí
Jenž bude vaším mužem
Však na strom zvadlý nepřipínám růži...
Až moc hezké.. :)