25. ledna 2009 v 0:23 | Hate
|
nějak na mě dnes odpoledne slezlo všechno to, co jsem v sobě od loňského února pečlivě držela. už asi nemá cenu v tom pokračovat. možná se mi povede vyjádřit, co teď cítím, ale pevně věřím, že ne.
většina lidí sepisuje ohlédnutí prvního ledna a slovně. já pro loňský rok nemám slov, tak doufám, že toho nejvíc poví fotky :-). ovšem nechci být smutná... tak sem přijdou ty, na kterých se usmívám a nebo kvůli kterým se usmívám. tak. :-)
začínáme - aneb mé šestnácté narozeniny. a vergiho ruka!
hepy bŕzdej :-)
má nešťastná tullamorka. ten večer jsme toho obě řekly asi příliš...
začátek května u mé nejmilovanější alve na slovensku :-)
sihla...
po neskutečně dlouhé době jsem se viděla s leou :-)
ach, má nejmilovanější práce... nikdy víc!
cvrč s mišákem... už jsem skoro zapomněla, jak moc měl dlouhé vlasy:-)
hide... a růžová hlava
trošinku zamilovaná cvrč na rozloučení se školou :-)
masters! haf, lea a alve...
prosím, mě si tam nevšímejte, zmoklá jak *** před koncertem amonů :-) ale... on se mě dotknul! aaron mě objal! :-)
nic víc než prostě ach.
kolečka mi sice nejdou, ale srdce už jsem zvládla ;)
hu... má veverka ;)
... ale nakonec jsem koupila ten černý.
i přes ty neuvěřitelné neshody mám úžasnou maminku :-)
má malá černá zdechlina :-)
chce to něco optimistického, když pořád prší, nemyslíte?
ošklivé gesto... když on mě budil! u vergiho :-)
á, povinný rodinný výšlap na sitno, povšimněte si prosím pohledu týraného štěněte ;)
opět má nejmilovanější sestřenice
ten vlk tam mi kazí moje zátiší!
vídeň, focení s rexem pro jakýsi rakouský magazín :-) sestři má fotku s otiskem tlapky a je naprosto unešená! :-)
anička...
veržý v hany bany
minaret v canakkale
rekonstrukce řeckého dramatu v trojském divadle :-)
ayasofia... ty keře tam fakt kvetou pořád :-)
vápencová jezírka v pamukkale při západu slunce
praha... jeden za všechny, čtyři za jednoho!
chtěli mě nechat v pavilonu opic :-) veru, zdení, hanča, cvrč a verží
se tam na mě tak namíchnutě koukal...
nádherný spící predátor. já chci být taky taková velká kočka!
a pak začal podzim a já fotila a fotila... ja se kytičky krásně táhnou za posledním sluníčkem...
stihla jsem se i vidět s elenkou a veržím, heč!
a stejně jsem pořád jenom fotila. nějak jsem si v té době začala vyčítat, co jsem provedla před rokem... teda brzy, že?
ale stejně... and what about your style? :-P
hm? a čtete bestsellery? :-P
trošinku přejasněná růže, kterou dostala maminka nějakému výročí :-)
mé nové povolání - fotograf pavoučků. tohohle jsem objevila na naší poštovní schránce.
v bílém stanu už mě jen tak neuvidíte! :-) lavičky.
ale veru s cvrč jsou takhle naprosto úchvatné :-)
tečka ke kvalitě školních obědů.
dram: fany, já a vojta. takhle mě jen tak neuvidíte :-) vlastně jen celý příští školní rok.
jak se baví studenti fjfi:
ajaj... nevím, jestli na sebe mohu tohle prozradit :-)
vystoupení na UNESCO koncertě. jsem neviditelná, věřím tomu! :-)
jsem slavná! cvrččiny boty. tedy, "boty".
středeční noční krumlov.
... a má včerejší příprava na maturitní ples oktavánů :-)
a jsme na konci... vím, že jsem maličko přetáhla limit, ale nešlo odolat :-)
kdykoliv jsem plakala, toužila jsem po tom, abych mohla vrátit čas. ale jsem si jistá, že kdybych to udělala, nikdy bych se nemohla dostat tam, kde dnes jsem...
moc vám všem děkuju :-)
a ještě něco, nač nesmím zapomenout - přeju vám dvěma hodně štěstí... přesně toho, co nemám :-) to abych vám měla co závidět :-)
H.
Asi začnu žárlit.. jsi hezčí než já :D
Krásný, umělecký fotky, Haf ;)