Tak koukám, že se z mého blogu pomalu, ale velice jistě, začíná stávat jeden z těch ztracených koutů, kam autor píše maximálně jednou měsíčně a sám po tom ani moc netouží. Docela mne to vyděsilo, takže ačkoliv to nejspíš nechcete slyšet, měla bych alespoň pokračovat ve svém ultra in-cool-free deníčku, který doteď poněkud zahálel.
No, ale co povídat? Že jsem už týden nemocná - nejdřív tak, že mne jemně škrábalo v krku a nakonec tak, že jsem včera nebyla schopna mluvit a pomalu se ani zvednout? A že zítra už jdu do školy z toho prostého důvodu, že chci, aby mne pustili do dalšího ročníku?
Nebo třeba to, že včerejší noc jsem skoro nespala - a přesto mi bylo nádherně?
Také něco o tom, jak jsem vám naslibovala jakousi slátaninu na více dílů a ta leží hezky v klídku pod nějakými knihami a škodolibě se na mě šklebí, zatímco ji nemůžu najít. O tom, že jsem se oněmi knihami důkladně prohrabala, ale rukopisy nenašla. Zato jsem se konenčně odhodlala přečíst si něco od Pratchetta a teď se o jeho děl nemůžu odtrhnout.
V pátek budu mít věneček. Přijede Vergilius. Mám nádherné zelené šaty s korzetem a úžasný náhrdelník s květinou, tedy přesně to, co se ke mně absolutně nehodí. A přijede Vergilius. A budu znovu tančit před většinou našeho města a tvářit se, že to ve skutečnosti vůbec nejsem já. A přijede Vergilius...
Včera jsme spolu procházeli internetové metalové obchody. Asi proto, že jsem mu, chudákovi, sebrala jeho krásnou CoB mikinu a on jich má teď málo. No... jednu? :-[ Našla jsem opravdu *slint* tričko. Bože, musím ho mít, jen nevím, jak to s tou dvoukorunou v peněžence a dluhem přes tři tisíce udělat. Ale nějak to půjde... :)
Nebo třeba to, že včerejší noc jsem skoro nespala - a přesto mi bylo nádherně?
Také něco o tom, jak jsem vám naslibovala jakousi slátaninu na více dílů a ta leží hezky v klídku pod nějakými knihami a škodolibě se na mě šklebí, zatímco ji nemůžu najít. O tom, že jsem se oněmi knihami důkladně prohrabala, ale rukopisy nenašla. Zato jsem se konenčně odhodlala přečíst si něco od Pratchetta a teď se o jeho děl nemůžu odtrhnout.
V pátek budu mít věneček. Přijede Vergilius. Mám nádherné zelené šaty s korzetem a úžasný náhrdelník s květinou, tedy přesně to, co se ke mně absolutně nehodí. A přijede Vergilius. A budu znovu tančit před většinou našeho města a tvářit se, že to ve skutečnosti vůbec nejsem já. A přijede Vergilius...
Včera jsme spolu procházeli internetové metalové obchody. Asi proto, že jsem mu, chudákovi, sebrala jeho krásnou CoB mikinu a on jich má teď málo. No... jednu? :-[ Našla jsem opravdu *slint* tričko. Bože, musím ho mít, jen nevím, jak to s tou dvoukorunou v peněžence a dluhem přes tři tisíce udělat. Ale nějak to půjde... :)

Že je úžasné?
***
A taky vám musím ukázat pár bezchybných placek, protože jednoduše nemají chybu 8-)
A taky vám musím ukázat pár bezchybných placek, protože jednoduše nemají chybu 8-)
















Jsou odtud ;)
Tak... se mějte, školáci. Už zítra k vám budu patřit taky.
Hafý
Hafý