close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

3: Pohádka o fotoaparátech

19. dubna 2007 v 18:17 | Hate |  Za všechno můžou turbíny
Ha! Taaaaak, mám tu očekávanou třetí kapitolu x) Dobře, asi ne očekávanou, ale stejně ji mám x)
Jenom bych chtěla poznamenat, že to, jak se některé postavy chovají, není skutečné... Jenom, abyste si nemysleli, že Verča se Zdendou jsou na tom tak špatně, protože ony nejsou ;)
Takže to - vyjímaje Chcípáka, který skončil tak, jak si zaslouží - berte s rezervou...
PS: Á, pomoc, mám strach, za tenhle týden už druhá zákeřná vražda (a teď na mě navíc budou dvě...)

***
"Co je tady? Kdo? Kde? Jak?! Proč???" Holky zjevně ještě pořád netušily.
"Áha, ještě vám to nedošlo… tak chvíli poslouchejte, to přijde…" neodpustila si Hate jízlivou poznámku. Řev směrem od elektrárny slábnul, teď už bylo chvílema slyšet i hudbu.
Zdenda s Verčou vyvalily oči snad ještě víc. "To jsou…?"
Cvrcinka pochvalně kývla. "Záhada vyřešena."
"Cože, oni jsou tady? Ale… Jak to? To ne! Co moje vlasy? Já určitě vypadám hrozně!!!"
Cvrcinka se ušklíbla na Hate. "No, Zdeni, ber to z tý lepší stránky… alespoň už víme, proč zabarikádovali přední vchod, ne?"
Zdenda se zarazila. "No jo, ale…"
"Ale když my jdeme zadním vchodem…" pokračovala Hate, které došlo, kam tím Zdenička míří.
"Ááááááááááá!" vypískla Verunka a na nose si nervózně popostrčila brýle. Celkově budila dojem, že ještě chvíli, a začne tam hystericky poskakovat.
Hate povytáhla obočí. "Klíd… Klíííídek…" utěšovala ji a jeden koutek jí neposedně cukal nahoru. "Lidi, tak tohle je gól!"
Zdenička, s rukama ještě pořád připláclýma k její lví hřívě, zbledla. "Ale moje vlasy…"
"Jsou stejný, jako vždycky," usadil ji Chcípák a znechuceným pohledem si změřil zašlou uličku k podivným vratům. "Hehe, vrchol blaha…"
"Zmlkni," zavrčely na něj obě kamarádky najednou, ale chystaný proud výčitek utnula Verunka, když začala roztřesenými prsty hledat v kapse zrcátko.
***
"To je nádhera. To se mi líííbííí…" Cvrcinka už se uklidnila a teď pobaveně sledovala sestřenice.
"To je zoufalý, tohle!" dusila Hate smích. Mimochodem, moc jí to nešlo, takže na ně za chvíli hleděl zbytek třídy jako na blázny. Jo, kvarta je holt chápavá třída…
Cvrcinka se uculila. "Myslíš, že jim to někdy dojde?" zašeptala Hate do ucha.
Hate ani moc dlouho nepřemýšlela. "No, myslím, že… NE!"
Obě se skácely v dusivém záchvatu dalšího nezadržitelného smíchu.
***
"Hej… oni… to jsou…?" začal nakonec nejistě Čermy a xichtil se u toho snad ještě vyděšeněji, než předtím.
Vojta vyvalil oči. "Cože???"
"Tokio Hotel," vydechl omámeně zbytek dívčího osazenstva. Holky se chvíli rozmýšlely, jak se zachovat (hlavně inteligentně, že?) - a pak se hromadně vyřítily směrem k onomu zadnímu vchodu. (Ani na to nemysli!!!)
Chcípákovi spadla brada. "A já se smál Verunce…"
Čtyřka - jedna polovina vytlemená a druhá, která si nebyla jistá, co si o přítomnosti jejich idolů myslet - se tedy pomalinku vydala za předním vojem, s kluky (brblajícími si pod nos velice originální nadávky) za zády a vidinou chaotického dne před očima.
"Tohle teda dopadne…"
***
"A že jim to trvalo, než to alespoň někomu došlo, že?"
"To teda… ale co jsi čekala?"
"Taky pravda." Cvrcinka se usmála. "Od nich nečekám radši nic."
"Jenom by mě zajímalo, jak nás chtějí provádět, když už tu mají důležitější hosty," usmála se Hate a zavrtěla hlavou. "Ne, že by mi to teda vadilo…"
"No, šťastní z nich asi zrovna nejsou," přidala se Cvrcinka a obě se zařadily - smířené s osudem předlouhého čekání - do téměř nekonečné fronty za Verču a Zdendu.
"Co to dělají?!" Zeptala se Verunka rozhořčeně - zrovna uprostřed debaty o motýlcích a včeličkách. Všechny tři se nechápavě zadívaly na Chcípáka, kterému se - zrovna, když vcházel - postavil do cesty zavalitý chlapík v černém tričku s všeříkajícím nápisem 'Security'.
Vytrhl mu z rukou igelitku, vytáhl z ní foťák a zapalovač (luxus, no jo, někdo má…), odhodil je někam na poličku u dveří a tašku mu vrazil zpět do náručí. Až potom ho, neskutečně překvapeného, pustil dovnitř.
"Asi se přece jenom bojí, aby jim to tu neudělalo 'bum'," rozesmála se Cvrcinka. Její smích byl tak nakažlivý, že se za chvíli všichni alespoň usmívali. Teda, vyjímaje Chcípáka, který securiťáka propaloval uraženým pohledem a nešťastně rentgenoval svůj krásný nový digitál mimo jeho dosah.
***
"Klid, oni ho vrátí… možná… časem…" neodpustila si Hate kousavou poznámku. Jak typické.
"Hmmm, časem… zubila se neustále Cvrcinka. "A nebo taky nee…" hodila po Hate významným pohledem. Holky, které celý rok vytrvale tvrdily, že je ty čtyři batolata vůůůbec nezajímají, kolabovaly.
Chlap od ochranky si nerudným zrakem černých očí měřil rozjívený zástup dívek, jako by snad v každé postpubertální hlavě viděl hrozbu pro svoje svěřence. Z každé kvartánky se mohl stát potencionální vrah jednoho z Němců.
A tak každý, kdo se k němu dostal poněkud blíž, pro jistotu ztichl - byť předtím 'řval jak na lesy' (jak s oblibou prohlašuje Mařenka =)).
Vysoký hlídač se nevěřícně zarazil. Brejlatá hnědovlasá dívčina, která k němu právě přistoupila, vůbec nejevila zjevné známky strachu - nebo alespoň moudré odtažitosti. Rozverně se culila, bez nejmenších protestů mu do ruky vrazila celý svůj momentální majetek, vyzývavě se mu podívala do očí a chytla za ruku svojí kamarádku, kterou bez okolků vtáhla za sebou dovnitř, do chládku.
Musel uznat, že těm dvěma odvaha opravdu nechyběla.
***
"Tak co, máš?" optala s v tu chvíli Hate Cvrcinky.
"Mám," odpověděla velice stručně tázaná a ruce ponořila pod zelené tričko.
Hate se rozzářila. "Miluju tě!" prohlásila a zamilovaně stiskla v rukách drahý fotoaparát…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 schwarz schwarz | 20. dubna 2007 v 20:07 | Reagovat

Tak. A zase nic nechápu. Ne, fakt ne, já prostě ty vaše přezdívky nepochopím xD

2 Zizzy Zizzy | 12. května 2007 v 12:18 | Reagovat

jsou to plostě dobré holky a mají velmi pěkné díly a ten kdo to psal tak at píše další díly

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.