close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

5: Co mi, sakra, pořád chtějí?

21. ledna 2007 v 13:04 | Hate
Taaaakže... 5. dílec je tu ;) Jako vždy není moc dlouhej... Jenže v bloku, kam si tuhle povídku píšu, mi jaksi zbyla jenom poslední stránka a já neměla kam psát dál. Tak to seknu tady a zbytek bude příště, v novém sešitě ;) Výmluvy, výmluvy, výmluvy... Tak, snad se vám bude líbit...

***
"Konečně domů," vydechnu a ještě stále rozklepanou nohou odkopnu kamínek, kterej se mi jen tak nečinně válel pod nohama.
Škola sice skončila asi před hodinou, ale uklidnit jsem se zatím moc nestihla. Jejich úšklebky jsem měla před obličejem pořád, ne a ne zmizet.
Na souhlas mojí náladě se zablesklo a stromy zavzdychaly náporem větru. Kapky zabubnovaly o střechy starých rodinných domků, napadané listí šustilo. Vždyť taky teprve začal podzim, bylo ještě docela teplo. Jenom kdyby z oblohy nepadalo to mokré ledové svinstvo. Fuj, takový počasí...
Ještě, že už jsem měla na dohled náš domek, viděla jsem barevné vysoké stromy na zahradě, dřevěnou kůlničku i pevné dubové dveře. "Jo, třikrát hurá!" rozlehl se můj výkřik liduprázdnou ulicí. Zalovila jsem v kapse plné naprosto zbytečných drobností a vytáhla klíčky na tmavomodré šňůře.
"Aaaaah, ten luxus, to sucho," pochválila jsem náš baráček, když se mi konečně podařilo roztřesenými prsty odemknout a nacpat se do těsné chodbičky. Klíče jsem odhodila na neprakticky bílou skříňku, skopla zablácené steelky, vlítla do pokojíku. Taška skončila pod stolem a pak už jsem se jenom povalila na postel do měkkých peřin...
"Jestli mě teď někdo hodlá otravovat, může si rovnou chystat pohřeb," zamručela jsem téměř neslyšně na prázdný byt (A/N: Ne, opravdu mi neodpověděl, lásko ;)) a preventivně strčila hlavu pod polštář. To je slast...
A v tu chvíli se ozval zvonek.
"Kterej debil?" Tohle mi někdo musí vážně dělat naschvál. Není to fér.
"Já." Hups, možná jsem to zase řekla moc nahlas.
"Kurva, proč?" Je normální? Co ten tady dělá? Nestačila jsem mu ve škole? Ani nebydlí ve městě... "Co máš tak důležitýho, že mě nenecháš chvíli odpočinout?" Rozhovor přes dveře se teď odehrává z druhé strany.
"Potřebuju s tebou mluvit. Hned."
"Ale já s tebou ne."
"Prosím, Kath!"
"Trhni si, debile..." zamručím, ale přeci jen se zvednu a pomalu ploužím ke dveřím. Jenže když se mi tam konečně podaří dostat a otevřít dveře, koukám jenom na prázdnou příjezdovou cestu, všude pusto a prázdno.
Jenom na cestičce zůstaly čerstvé otisky bot...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 schwarz schwarz | 21. ledna 2007 v 17:07 | Reagovat

Jako vždy krásný ;D Ses nechala inspirovat počasím, že? :D

2 schwarz schwarz | 21. ledna 2007 v 17:12 | Reagovat

Jo a tobě ani odpovídat nemusí, broučku ;)

3 Hate Hate | E-mail | Web | 21. ledna 2007 v 18:28 | Reagovat

To víš, že ne, zlatí ;)

4 Janička Janička | E-mail | Web | 23. ledna 2007 v 21:15 | Reagovat

dííííííííííííííííííííííííííííííííky.............:)

5 Hate Hate | E-mail | Web | 23. ledna 2007 v 21:16 | Reagovat

není zač ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.