close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Trhni si, lásko!

14. listopadu 2006 v 19:27 | Hate |  Jednorázovky
Jsem tak nějak zasněně (no co, i já mám na to právo) poslouchala hudbu na mp3 (už jsem jí našla a opravila, heč), až tam na mě vybafla tahle písnička ;) Existuje někdo, kdo nezná Petěrburg od jednoho nejmenovaného slavného těšínského zpěváka? Nevím, snad ne ;) Na Nohavicova slova mě začaly napadat větičky a vzniklo z toho tohle :) Kdo chce, může jí stáhnout >>tu<<. Nebo radši ne, teď jsem slyšela, jak to zní a je to děs :( Snad z koncertu, ale není slyšet, co je to za song ;)

***
Vlak se žene po nekonečných kolejích a unáší moje zraněné srdce dál a dál. Pryč. Pryč od vzteklého žalu, od nenávisti, od černé nebo možná ještě temnější minulosti. Pryč od přetvářky zrady, od nekonečného vzájemného podvádění. Na čistý vzduch, svobodu... NA SVOBODU!!!
Když se snáší noc
Na střechy Petěrburgu,
Padá na mne žal.
Zatoulaný pes nevzal si ani kůrku
chleba, kterou jsem mu dal.
(Jaromír Nohavica, Petěrburg)
Koukám se z okna, ale před zamlženýma očima opravdu nevidím ubíhající žíznivou krajinu. Ne, je tam ona. Ta, která mi zamotala hlavu, stále vytrvale hrála na moje city, opakovala, jak moc mne miluje. Lež, nic jiného! A já debil jí to uvěřil! Zrádkyně... Tak moc jsem na ní byl závislý a vím, že ji ještě pořád potřebuji. Moc ji potřebuji!
Lásku moji,
Kníže Igor si bere,
Nad sklenkou vodky,
Hraju si s revolverem
Havran usedá
Na střechy Petěrburgu
Čert aby to spral!
(Jaromír Nohavica, Petěrburg)
Pořádně si přihnu ze skleněné láhve. Otřepu se, má sílu! A co... zbývá mi se jen kvalitně opít... vždyť ona si klidně odešla! Za ním, za tím druhým. Nezajímalo ji moje srdce, nestarala se, co bude s jedním nezajímavým otrapou. Se mnou! Proč jako zamilovaný blázen ještě stále nedokážu připustit, že její náhlý odchod nezavinila zbabělost nebo strach o mně samotného? Byla to snad jen lhostejnost, čistá arogance? Prostě se našel někdo zajímavější, lepší kořist. Čímž ten druhý chlap určitě je.
Nad obzorem
Letí ptáci slepí,
V záři červánků.
Moje duše, široširá stepi,
Máš na kahánku.
(Jaromír Nohavica, Petěrburg)
Bože, jak já mu závidím! Co bych teď dal za jediný pohled do těch jízlivých očí, jak moc chci zase políbit jisté prolhané rty... Krásné zlo, jed pod jazykem, no a co...
Mému žalu
Na světě není rovno.
Vy jste tím vinna,
Naděždo Ivanovno,
Vy jste tím vinna,
Až mě zítra najdou
S dírou ve spánku...
(Jaromír Nohavica, Petěrburg)
Má vůbec existence bez ní cenu? Copak dokážu žít s vědomím, že ona je teď někde jinde a s někým JINÝM? Ne, žít nemůžu, lze jenom přežívat. Udělám to. Jinak to nepůjde. A nakonec, bude to tak lepší...
Když se snáší noc
Na střechy Petěrburgu,
Padá na mne žal.
Zatoulaný pes nevzal si ani kůrku
chleba, kterou jsem mu dal.
(Jaromír Nohavica, Petěrburg)
Nad čím to přemýšlím? Vždyť právě to by si přála. Abych byl na dně, nedokázal mít už nikdy radost... Ale já přece nechci, aby vyhrála! Světe, slyšíš? Já, člověk, který měl vždy málo a teď nemá nic a nikoho, já ti vyhlašuji válku! A o co že se to hodlám v podnapilém stavu bít? Přece o lásku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 schwarz schwarz | 8. ledna 2007 v 14:14 | Reagovat

Zase krásný :)

Já se budu muset odtrhnout od tvých krásně pubertálních písemných projevů a jít taky něco pubertálního napsat. Elenril už čeká od úterka. Já to vážně nedělám schválně, jenom to musím vždycky třikrát přepisovat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.