Katka
4. března 2011 v 21:00 | Haf
|
Verše
slza a
zoufalý třepot pod prsy
zmrzlé ruce a
zmrzlý dech
kolik je mi teď
mi bude navždycky
jen pořád o něco víc strachu
a o něco míň rozumu
a pak si jednou uvědomíš život
přeťatý husí kůží
na předloktí mráz
křížem zády
a chlad
strašně strašný chad
a pak nic
let us say why the very own show never goes on
7. listopadu 2010 v 22:16 | Haf
|
Srdcové záležitosti
Lidé, které jsem milovala, se ztratili.
I já jsem se ztratila. Přišly nové lásky, znovuobjevení těch nejstarších a přehodnocení priorit. Jsem šťastná. Taková, jaká jsem. S těmi, co jsou pro mě vším.
Nenalhávám si, že bych chtěla změnit, co se stalo. Kdo by ze mě zůstal? Ale jsem taky člověk, a konečně takový, který se naučil nestydět za svoje slabosti. Chybami.
Jo.
Lenne, Vergi, Dráčku, všichni, neumíte si představit, jak se mi po vás stýská.
Už asi nebude víc výkřiků do tmy, nemám chuť se svěřovat klávesnici, když mě mohou vyslechnout uši, obejmout paže a slzy slíbat skutečné rty.
Komu bych skutečně chyběla - víte, kde mě najít. Vždyť jsem přese všechno pořád stejná.
Haf.
nesPi...
15. června 2010 v 15:45 | Haf
|
My diary
Už tolikrát jsem znuděně dřepěla v práci, že mi to ani nepřijde divné. Já vím, já vím, měla bych se učit a za chvíli se na tu němčinu budu muset vrhnout, ale zatím je nám oběma dobře tam, kde jsme.
Začínám si myslet, že můj mozek stávkuje v přímé úměrnosti k době zbývající do prázdnin. Těch pár posledních dní ve škole vyloženě trpím a snažím se alespoň předstírat zájem a nedopovat se něčím koňsky silným příliš často. Kdyby to bylo možné, řekla bych, že jsem těhotná, jak je mi zle...
A Pája? Tsssss. Naprosto neférově si odjel na vodu a vůbec mu to není blbé...
Takže je mi smutno. Jsem tu sama samotinká, němčina (3), dějepis (snad 2?) a chemie (prosímprosímprosím 3) se na mě zlomyslně šklebí a stejně protivné je i ticho z jisté strany, stále stejné výsměšné ticho, bez odpovědi, přání k narozeninám, pouhých slov "stále žiju". Myslela jsem, že dva roky pro něj budou znamenat víc a že to původní přátelství zachráníme, očividně jsem se pletla.
Ovšem blbým fňukáním nic nezměním :-)
Bude léto. Teplo. Sluníčko a zmrzka a Kari spoooooousta času s tím nejdokonalejším človíčkem pod sluncem. Takže se budu usmívat. A vy taky! :-)
Ach, musím vás ještě o něco požádat... o soustrast pro právě pasovaného maturanta. Bojíííííííííííííš se???
nevermore
17. května 2010 v 23:00 | Haf
|
Verše
tys spal
a já bděla
havran krák a chcíp
v pití tkví vší síla
zmlkni, duše čilá
hádá se jen cyp!
judarium
17. května 2010 v 22:59 | Haf
|
Verše
nikdy s váma
nikdy sám
k čemu já vás, lidi, mám
naserte si
zmizte bosí
zavíráme krám